Co dělat…

Týrání zvířat v ČR legislativně upravuje zejména Zákon č. 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání. Ten ihned ve svém úvodu stanovuje, že je zakázáno nejen týrání zvířat, ale už jeho samotná propagace. V § 4 také velmi striktně avšak poměrně obsáhle specifikuje, že za týrání zvířat se mimo jiné považuje:

a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,
c) z jiných než zdravotních důvodů
– omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,
– podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,
– omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,
v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy

Zákon dále říká, že za propagaci týrání se považuje zejména vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete (tedy i účast na výstavách a soutěžích, či pouhá přítomnost na nich), na kterém byl proveden zákrok za účelem změny vzhledu zvířete (kupírování uší, odstranění hlasivek, amputování drápů, zubů…). Popřípadě „pouhé“ zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům či praktikám chovu nebo výcviku a úpravám vzhledu zvířete spojeného s týráním zvířete podle zákona, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem. Z doposud uvedeného je zřejmé, že samotné posouzení skutkové podstaty „týrání zvířete“ není jednoduchou záležitostí. Pod každým odstavcem se totiž skrývá další množství variant, jakým k týrání zvířete může docházet. Např. je zřejmé, že zvíře s náležitým výcvikem a pečlivě vedeným přístupem bude zcela jinak splňovat požadavky odstavce a), než zvíře zcela nepřipravené. Tedy, že zatímco u jednoho psa k týrání nedochází, u jiného tomu může být jinak.

Proto při podezření na týrání zvířat doporučujeme následující postup:

Je-li to možné, zdokumentujte situaci bezprostředně na místě fotoaparátem, videokamerou či mobilním telefonem.
V akutním případě vyžádejte výjezd Policie ČR na místo, počkejte na ně, situaci jim vysvětlete. Zeptejte se, zda a jak se můžete dozvědět o výsledcích šetření, popřípadě komu bude věc postoupena.

Písemně podejte oznámení a podnět k šetření
a) místně příslušnému inspektorátu krajské veterinární správy
b) místně příslušnému obecnímu úřadu.
c) PČR v případě, že jste ji nevolali na místo (oznámení z podezření na spáchání trestného činu týrání zvířete můžete podat také na státní zastupitelství).

K oznámení přiložte pořízenou fotodokumentaci či videonahrávku v případě, že se vám ji podařilo pořídit. Požadujte informaci jak byla věc dořešena, popřípadě komu byla předána.

Souběžně můžete celou záležitost oznámit ochranářským organizacím, nebo jiným nestátním subjektům, které se zabývají ochranou zvířat s tím, že uvedete koho a jakým způsobem jste již informovali. Členové nebo pracovníci zájmových organizací a občanských sdružení nejsou orgány dozoru nad ochranou zvířat, ale mohou velmi intenzivně přispět k urychlenému vyřešení celé situace

Vyhodnocení, zda se jedná o trestný čin, přestupek či správní delikt nechte na orgánech, které budou věc řešit. I zásadně banální jednání může být trestným činem v případě, že se jej pachatel dopouští opakovaně a byl za takový čin v minulosti postižen. Naopak v případě, že situace nebude naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, bude případ předán z moci úřední k došetření příslušnému orgánu ochrany zvířat.

Trestný čin týrání zvířat specifikuje nově od 1.1.2010 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon v § 302:

Kdo týrá zvíře

a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
b) surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) byl-li za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, nebo
b) způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat.

Nově řeší trestní zákoník i zanedbání péče o zvíře v § 303:

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti

(1) Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat.

Trestní činy vyšetřují orgány činné v trestním řízení (Policie ČR, státní zastupitelství) a projednávají je soudy.

Správní delikty a přestupky na úseku ochrany zvířat jsou uvedeny v zákoně č. 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání.

Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která
– ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,
– propaguje týrání zvířat,
– poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.

Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která
– provádí bez povolení pokusy na zvířatech,
– chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez povolení,
– poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě (tedy i obecně závaznými vyhláškami jednotlivých obcí),
– trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá,
– provádí nebo propaguje týrání zvířat

Přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat proti týrání projednávají orgány ochrany zvířat ve správním řízení – tedy pracovníci obecních a městských úřadů, popř. úřadů s rozšířenou působností a pracovníci veterinární správy.

V krajních případech může dojít k tzv. „zvláštním opatřením“ dle § 28a zák. 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání.

Zdroj: http://www.animal-rescue.cz/index.php?strana=informace2&clanek=5